identifikaČNÍ  ÚDAJE

 

 

1)         Řešené území / stupeň ÚPD

 

            Městská část Praha 2 – Vinohrady

            Územní část č. 1 / Koncept regulačního plánu

 

2)         Zadavatel (pořizovatel) :

 

            Útvar rozvoje hl. m. Prahy

            Hradčanské nám. 8, 118 54  Praha 1

 

3)         Zhotovitel

 

            Atelier AUREA s.r.o., Špitálská 2a, 190 00  Praha 9

 

Autorský kolektiv                    :           Ing. arch. V. Martínek, Ing. arch. M. Maryška,

Ing. arch. M. Panuščík, Ing. arch. J. Pilař

 

Autorská spolupráce              :           Ing. arch. Z. Auer, Ing. H. Buršíková,

Ing. arch. H. Syrotiuková, J. Frýdlová,

Ing. M. Matějková, Ing. M. Vaníčková,

Ing. L. Kotrba, Ing. J. Černík, Ing. P. Starý,

J. Mikulíček, Ing. V. Misárek, L. Zeman,

RNDr. J. Maňák

 

            Použitá technologie zpracování :      Texty :             Word 97

Tabulky :         Excel 97

Výkresy :         Microstation - J

 

            Měřítko hl. výkresu :                                       1 : 1000

 

            Zahájení prací (uzavření smlouvy) :              22.08.2000

 

            Odevzdání dokumentace :                            15.11.2000

 

_____________________________________________________________________________________

 

OBSAH celé projektové dokumentace

 

                                                                                                                                            

A         zÁKLADNÍ  ÚDAJE                                                                                             

 

            a)  HLAVNÍ  CÍLE  ŘEŠENÍ

            b)  ZHODNOCENÍ  DŘÍVE  ZPRACOVANÉ  ÚPD

            c)  VYHODNOCENÍ  SPLNĚNÍ  ZADÁNÍ

                       

1 Urbanistická koncepce

                        2 Prostorová regulace

                        3 Regulace využití ploch a domů

                        4 Památková ochrana

                        5 Sociální a demografická regenerace území

                        6 Ochrana a tvorba životního prostředí

                                              

                                   -           Příroda a zeleň

-          Ochrana ovzduší

                                   -           Hluk

                                   -           Ochrana vodního prostředí

                                    -           Odpady

                                  

                        7 Zásady řešení dopravy

                        8 Zásady technického vybavení

 

            d)  SPECIFICKÉ  POŽADAVKY

            e)  LIMITY  VYUŽITÍ  ÚZEMÍ

 

B         ŘEŠENÍ  REGULAČNÍHO  PLÁNU                                                                      

 

            a)         VYMEZENÍ  ŘEŠENÉHO  ÚZEMÍ

            b          SPECIFICKÉ  CHARAKTERISTIKY  ŘEŠENÉHO  ÚZEMÍ

            c)         VAZBY  ŘEŠENÉHO  ÚZEMÍ  NA  OKOLÍ

            d)         NÁVRH  URBANISTICKÉ  KONCEPCE

            e)         REGULAČNÍ  PRVKY

            f)         LIMITY  VYUŽITÍ  ÚZEMÍ

g)                  NÁVRH  ŘEŠENÍ  DOPRAVY,  OBČANSKÉHO  A  TECHNICKÉHO

VYBAVENÍ NAKLÁDÁNÍ  S  ODPADY

 

1          DOPRAVA

 

                                   1.1 MHD

                                   1.2 Automobilová doprava

1.3 Doprava v klidu

1.4 Pěší a cyklistická doprava

 

                        2          OBČANSKÉ  VYBAVENÍ

                        3          TECHNICKÉ  VYBAVENÍ

 

                                   3.1 Zásobování vodou

                                   3.2 Odkanalizování

                                   3.3 Energetika

                                   3.4 Zásobování plynem

                                   3.5 Zásobování el. energií

                                   3.6 Telekomunikace

                       

4          LIKVIDACE KOMUNÁLNÍHO ODPADU

 

            h)         VEŘEJNĚ  PROSPĚŠNÉ  STAVBY

            i)          VYHODNOCENÍ  DŮSLEDKŮ  ŘEŠENÍ  NA  ŽIVOTNÍ  PROSTŘEDÍ

 

                        1          ZELEŇ

                        2          OCHRANA OVZDUŠI

                        3          HLUKOVÉ POMĚRY

                                                                                                                                            

C         KAPACITY  A  URBANISTICKÉ  BILANCE                                                             

 

D         REGULATIVY –

podklad pro návrh obecně závazné vyhlášky městské části                                           

 

E          SEZNAM VYKRESŮ

 

            Přílohy vymezující závaznou část regulačního plánu :

           

A1        -           Hlavní výkres - domy a objekty              1 : 1000

            A2        -           Hlavní výkres – parter                           1 : 1000

A3        -           Soubor regulativů pro jednotlivé domy v blocích 1 – 17

 

            Směrné a informační přílohy regulačního plánu :

           

B1                    Doprava

B2        -           Inženýrské sítě – kanalizace, voda

            B3        -           Inženýrské sítě – elektro

            B4        -           Inženýrské sítě – plyn

            B5        -           Vyhodnocení kvality ovzduší a zatížení hlukem z dopravy

 

            Doložka CO

_____________________________________________________________________________________

 

A       ZÁKLADNÍ ÚDAJE

 

  a)       HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ

 

            Hlavním důvodem zpracování a cílem řešení problematiky území Vinohrad formou regulačního plánu je potřeba OÚR MHMP a městské části Prahy 2 získat závaznou územně plánovací dokumentaci s regulativy v podrobnosti použitelné pro jednotlivé objekty jako podklad pro územní a stavební řízení.

 

  b)      ZHODNOCENÍ DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

           

            Pro celou vinohradskou a nuselskou část území MČ Praha 2, prohlášenou v roce 1993 vyhláškou hl. m. Prahy za památkovou zónu, byla vypracována v roce 1995 urbanistická studie (US).

           

            Původní předpoklad, že bude možné cestou kladně projednané US dospět k závazné územně plánovací dokumentaci (ÚPD), jak umožňovala novela stavebního zákona a příslušné vyhlášky z roku 1992, se v následném prověření prokázal jako neschůdný. Hlavní příčinou byl enormní rozsah území (o ploše 232 ha a s počtem 151 bloků a 1772 domů), který neumožňoval v měřítku dokumentace 1 :2000 dosáhnout potřebné hloubky a podrobnosti řešení jednotlivých objektů k získání závazných regulativů pro přípustné prostorové úpravy a pro zachování bydlení. Pro svou rozsáhlost neumožňovala US ani provést odpovědně její projednání s organizacemi a občany, jejichž práva k pozemkům a stavbám mohou být dotčena.

 

            Dosavadní zkušenosti z realizovaných stavebních akcí svědčí o tom, že US ani vydané podmínky pro stavební činnost v památkových zónách nemohou být podkladem pro uspokojivý stavební vývoj a regeneraci území. Stále dochází ke zvyšování výškové hladiny zástavby, ke změnám proporcí  a nastavování objektů, které znehodnocuje architekturu domů, postupnému zastavování vnitrobloků a ke zhoršování podmínek životního prostředí zde žijících obyvatel. Změnou využití bytového fondu dochází také k trvalému úbytku bydlení. Všechny tyto negativní jevy potvrzují, že chybí závazný územní podklad, jakým je projednaný a schválený regulační plán.

 

  c)       VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ „ZADÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU“

 

        1. Urbanistická koncepce.

 

            Koncept RPn plně respektuje podmínky z vyhlášky č. 10/ 1993 hl. m. Prahy o prohlášení této části území hl. m. Prahy za památkovou zónu a vytváří předpoklady pro regeneraci rezidenčního využití území (viz kapitola B.d) a B.e) textové části).

 

        2. Prostorová regulace.

 

            Koncept RPn splňuje základní požadavky prostorové regulace ze „Zadání“ :

-   Historický půdorys této části města zůstává zachován.

-          Urbanistická struktura této čtvrti daná proporcemi veřejných prostorů, mírou zastavění bloků, podílem zeleně a architekturou objektů je stabilizována a zhodnocována prostřednictvím navržených závazných regulativů.

-          Soubor prvků prostorové regulace a míra podrobnosti těmito prvky regulovaných jevů je v souladu se zadáním (viz kapitola B.e) a přílohy A1, A2, A3).

 

        3. regulace využití ploch a domů.

 

            Koncept RPn splňuje prostřednictvím navržených závazných regulativů požadavky zásad a míry podrobnosti regulace funkčního využití.

 

        4. Památková ochrana.

 

            V řešeném území nejsou žádné movité kulturní památky chráněné zákonem. Návrhová část konceptu RPn plně respektuje usnesení zastupitelstva hl. m. Prahy č.954 z 28.9.1993 o prohlášení území Vinohrad obecně závaznou vyhláškou za městskou památkovou zónu (viz B.d)).

 

        5. Sociální a demografická regenerace území.

 

            Koncept RPn vytváří v rámci legislativních možností předpoklady pro rozvíjení společensko-kulturní regenerace řešeného území v souladu se Zadáním.

 

        6. Ochrana a tvorba životního prostředí.

 

            Příroda a zeleň

 

            Řešeným územím neprochází žádný prvek územního systému ekologické stability. Problematiku zachování a obnovy zeleně ve smyslu „Zadání“ řeší koncept RPn v grafické části i formou návrhu závazných regulativů a koeficientů. Řešení se týká jak veřejné – městotvorné zeleně na veřejných prostranstvích, tak i soukromé zeleně ve vnitroblocích a předzahrádkách.

 

            Ochrana ovzduší

 

            Kvalita ovzduší řešeného území pro navržené, převážně obytné využití není vyhovující. Z podmínek „Zadání” pro řešení konceptu RPn vyplývá, že v popředí důležitosti a závaznosti jsou městotvorné imperativy, které určují zařazení řešené části Vinohrad do převážně obytného území v souladu se schváleným územním plánem hl. m. Prahy a v souladu s vyhlášením řešeného území za městskou památkovou zónu. Podrobné vyhodnocení současné kvality ovzduší a inventarizace všech zdrojů znečištění a zdrojů přenosu znečištění z okolí má z výše uvedených důvodů pro řešení konceptu RPn pouze informativní význam.

            V rámci legislativně přijatelného obsahu regulačního plánu je v konceptu RPn – Vinohrady I. formou závazných regulativů zahrnut souhrn opatření, které požaduje „Zadání“ ke zlepšení kvality ovzduší a podmínek pro bydlení v předmětném území a okolí.

 

            Hluk

 

            Součástí návrhu závazné části konceptu RPn je vyloučení stávajících a zamezení vzniku nových zdrojů hluku ve vnitroblocích – viz regulativy využití. V konceptu RPn jsou vyznačeny prostory, ve kterých by měly být v současně zastavěném území uplatněny pasivní prvky ochrany obytných domů před hlukem z dopravy.

 

            Ochrana vodního prostředí

 

            V řešeném území se nenachází žádný vodní tok. Návrh likvidace dešťových vod vychází v souladu se „Zadáním“ ze zásad uvedených v „Pravidlech generelu odvodnění hl. m. Prahy“.

 

            Odpady

 

            Koncept RPn vytváří předpoklady pro separovaný sběr odpadu ve smyslu usnesení RZHMP č. 47/ 96. Situování stanovišť kontejnerů není součástí návrhu závazné části Rpn – protože případná budoucí změna stanoviště kontejnerů by se musela řešit změnou RPn.

 

         7. Zásady řešení dopravy.

 

-   Koncept RPn respektuje v souladu se „Zadáním“ trasy a zastávky MHD.

-   Koncept RPn dokladuje řešení automobilové dopravy včetně dopravně organizačních opatření v souladu s platnou změnou normy ČSN 73 61 10.

-   Doprava v klidu je bilancována dle „Zadání“ v souladu s připravovanou vyhláškou OTPP.

-   Pěší vazby na stanice MHD jsou v konceptu RPn respektovány. Řešeným územím prochází  pěší a cyklistická trasa zahrnutá do generelu ve schváleném Úpn hl. m. Prahy.

 

          8. Zásady řešení technického vybavení.

 

            Koncept RPn v souladu se „Zadáním“ prokazuje reálnost technického vybavení a napojení všech stavebních pozemků v řešeném území na inženýrské sítě. V samostatných kapitolách textové části je dokladováno zásobování vodou, odkanalizování, zásobování el. energií, plynem, teplem a přenosu informací.

 

      d)  SPECIFICKÉ POŽADAVKY

 

-   Koncept RPn byl v průběhu zpracování projednáván s Pražským ústavem památkové péče a s městskou částí Praha 2 se zřetelem na specifický charakter území (část památkové zóny a zajištění zvýšené ochrany bytové funkce.

-   Koncept RPn obsahuje doložku CO.

-   Koncept RPn zahrnuje v návrhu ve své závazné části návrh regulativů využití, prostorového uspořádání a architektonicko-stavebních podmínek v podrobnosti pro jednotlivé stavební pozemky a objekty.

 

      e)  LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

 

            Koncept RPn je zpracován v souladu s materiálem zpracovaným ÚRM „Limity využití území“, který je součástí „Zadání“.

 

______________________________________________________________________________________________________

 

D       návrh  REGULATIVů

 

Tato kapitola je předlohou pro formulování obecní vyhlášky o závazných částech regulačního plánu, která bude nedílnou součástí návrhu regulačního plánu. V konceptu regulačního plánu je řazení a formulování regulativů pracovní, bez legislativní redakce. Je sledována především srozumitelnost a snadná orientace v předmětné problematice ve vazbě na textovou část i grafické přílohy konceptu regulačního plánu.

 

Závaznou část regulačního plánu určují výkresy :

 

A1 -     Hlavní výkres – domy a objekty                                       1 : 1000

A2 -     Hlavní výkres – parter : PŘÍZEMÍ A TERÉN                      1 : 1000

A3 -     Soubor REGULATIVŮ PRO JEDNOTLIVÉ domy v blocÍch Č.1-17

 

regulativy - ODDÍL i

 

Předmětem závazné části regulačního plánu jsou regulativy a podmínky pro disponování stavbami a vnitroblokovými pozemky a pro činnosti podléhající územnímu a stavebnímu řízení, kterými je určeno :

 

1.         regulace  VYUŽITÍ  DOMŮ  MIMO  PŘÍZEMÍ  A  TERÉN.

 

2.         regulace  VYUŽITÍ  PŘÍZEMÍ  DOMŮ.

 

3.         PROSTOROVÁ  regulace

(architektonicko-stavební podmínky pro činnosti při údržbě domů, adaptacích, rekonstrukcích, dostavbách, nástavbách a přestavbách).

 

5          STUPEŇ  OCHRANY  JEDNOTLIVÝCH  DOMŮ.

 

6.         PROSTOROVÉ  USPOŘÁDÁNÍ,  ZPŮSOB  A  MÍRA

VYUŽITÍ  VNITROBLOKOVÝCH  PROSTORŮ.

 

 

regulativy - ODDÍL ii

 

1.         OBECNÉ  ZÁVAZNÉ  REGULATIVY  PRO  ZÁSTAVBU

 

2.         ARCHITEKTONICKO  STAVEBNÍ  REGULACE  VEŘEJNÝCH  PROSTORŮ

 

_____________________________________________________________________________________

 

regulativy - ODDÍL i

 

            1.    regulace  VYUŽITÍ  DOMŮ  MIMO  PŘÍZEMÍ  A  TERÉN

Zařazení jednotlivých domů do kategorií podle způsobu využití určuje příloha č. A1 – Hlavní výkres v měřítku 1 :1000. Příslušnost domů do jednotlivých kategorií určuje barva dle legendy v tomto výkrese. Kategorie jednotlivých domů jsou uvedeny i v příloze č. A3 – Soubor regulativů pro jednotlivé domy.

 

                   Kategorie domů podle způsobu využití :

 

1.1.          Čistě obytné domy (OC)

Nebytové využití je přípustné pouze v přízemí nebo jen v části přízemí těchto domů. Způsob využití přízemí těchto domů určuje příloha č.A2 – Hlavní výkres - parter.

 

1.2.          Všeobecně obytné domy (OV)

Nebytové využití je přípustné na méně než 50% podlažní plochy domu. Červené číslo v kroužku značí minimální počet podlaží určených pro bydlení.

 

1.3.          Smíšené obytné domy (OS)

Nebytové využití je přípustné na více než 50% podlažní plochy domu. Červené číslo v kroužku značí minimální počet podlaží určených pro bydlení.

 

1.4.          Domy veřejného vybavení (VV)

Domy ve kterých je přípustné využití pouze pro potřeby veřejné vybavenosti města, specifikované kódem – zkratkou.

 

1.5.          Nebytové domy (ND)

Přípustné je nebytové využití těchto domů pouze takovým způsobem, při kterém nedochází k překročení negativních vlivů na okolí nad přípustnou míru ve smyslu znění zákona č. 17/1992 Sb.

 

1.6.          Technické zařízení (TZ)

Stavby a zařízení pro inženýrsko-technickou a dopravní obsluhu řešeného území.

 

1.7.          Podmíněná změna využití domů kategorie ND (PND)

Domy, u kterých je přípustné stávající způsob nebytového využití změnit pouze na domy pro bydlení. Dům nelze adaptovat pro účely jiného typu nebytového využití.

 

1.8.          Podmíněná změna využití domů kategorie VV (PVV)

Domy, které je přípustné adaptovat pouze v rámci kategorie domů veřejného vybavení nebo na bytové domy. Je nepřípustné je adaptovat na domy kategorie ND.

 

2.    regulace VYUŽITÍ PŘÍZEMÍ DOMŮ

 

Způsob využití přízemních částí domů určuje příloha č. A2 – Hlavní výkres - parter v měřítku 1 :1000. Vymezení přípustného využití určuje barva a grafické značky dle legendy tohoto výkresu. Podrobné podmínky pro využití parteru budov jsou vymezeny v příloze č. A3 – Soubor regulativů pro jednotlivé domy.

 

Regulativy využívání 1. nadzemních podlaží domů :

 

                   2.1.          Bydlení

 

2.2.           Bydlení nebo nebytové využití bez zvláštního vchodu z ulice

Kromě bydlení je přípustné i nebytové využití přízemí domů pro činnosti bez vazby na přístup zákaznické veřejnosti. Nepřípustné je zřizování zvláštních vchodů z ulice do přízemních částí těchto domů.

 

2.3.           Bydlení nebo nebytové využití se zvláštním vchodem z ulice

Kromě bydlení je přípustné i nebytové využití přízemí domů včetně prostorů pro obchod a služby se zvláštními vchody z ulice.

 

2.4.          Nebytové využití bez zvláštního vchodu z ulice

Nepřípustné jsou v přízemí provozovny obchodu a služeb se zvláštními vchody z ulice odděleného od vstupu do domu.

 

2.5.          Nebytové využití se zvláštním vchodem z ulice

Přípustné je nebytové využití přízemních částí domů včetně provozoven se zvláštním vchodem z ulice.

 

2.6.          Nebytové využití suterénu se zvláštním vchodem z ulice

Ve vyznačených místech je přípustné zpřístupnit zvýšený suterén domů samostatným vchodem z ulice a využívat suterén pro nebytové pasantní provozovny obchodu a služeb.

 

2.7.          Veřejné vybavení

Využití přízemí domů karegorie VV je podřízeno požadavkům na provoz těchto objektů.

 

2.8.          Technické vybavení

Při jakýchkoliv zásazích do domů, ve kterých jsou trafostanice, musí tyto trafostanice zůstat zachovány jako břemeno těchto domů.

 

2.9.          Vstupy do objektů a vjezdy do vnitrobloků

Poloha vstupů a vjezdů je vymezena ve příloze č. A2 a přípustnost nebo nepřípustnost dalších vjezdů je specifikována v příloze č. A3.

 

 

         3.   prostorová regulace

                 (architektonicko stavební podmínky pro činnosti při údržbě domů, adaptacích, rekonstrukcích, dostavbách, nástavbách a přestavbách).

 

                 Regulativy pro uvedené činnosti vymezují přílohy A1 (hlavní výkres 1 : 1000), A2 (hlavní výkres - parter 1 : 1000) a A3 – Soubor regulativů pro jednotlivé domy v blocích č. 1 – 17.

                 Ve výkresových přílohách A1 a A2 se závaznými regulativy určuje :

 

                 3.1. Závazná stavební čára

 

                   Jedná se o čáru, která závazně určuje polohu průniku obvodových konstrukcí stavby s terénem.

 

                 3.2. Hranice zástavby

 

                   Hranice zástavby je čára, která smí být stavbou dosažena, ale nesmí být stavbou překročena. Tato čára vesměs vymezuje nezastavitelnou plochu vnitrobloků. Hranice zástavby většinou kopíruje ve vzdálenosti cca 2,0m stávající dvorní průčelí domů v blocích 1 – 17. Při rekonstrukcích, adaptacích, modernizacích a výstavbě podzemních garáží může být tato čára v nezbytně nutném rozsahu překročena pouze nově budovanými schodišti, výtahy a prvky technického vybavení staveb.

 

                 3.3. Výška staveb

 

                   Přípustná výška staveb je vztažena ke stávajícímu počtu podlaží (černé číslo v černém rámečku ve výkrese č. 1). Červené číslo v červeném rámečku se znaménkem + (plus) udává přípustné zvýšení počtu podlaží stavby, se znaménkem – (mínus) toto číslo udává závazné snížení počtu podlaží stavby.

                   Černá čárkovaná čára (výkres č. 1) značí, že musí zůstat zachována poloha i výška hřebenu střechy. Při rekonstrukcích střech je přípustná tolerance výšky nového hřebene střechy vůči stávající výšce střechy ± 0,6m.

                   Červeným číslem s udáním metrů a znaménkem + (plus) je udáno přípustné zvýšení nivelety hřebene střechy a se znaménkem – (mínus) je udáno závazné snížení nivelety hřebene střechy. Udané hodnoty připouští toleranci ± 0,3m.

 

                 3.4. Využití podkroví

 

                   Červené P v červeném rámečku (výkres č. 1) značí, že v takto označeném domě lze využít podkroví. Přípustný způsob zásahu do roviny střechy pro účely využití podkroví vymezují ve výkrese č. 1 značky červený trojúhelník v červeném rámečku a červený obdélník v červeném rámečku.

 

 

4.    stupeň ochrany jednotlivých domů

 

                 Míru ochrany jednotlivých domů vymezuje příloha č. A1  –  hlavní výkres v měřítku 1 : 1000 a specifikuje příloha č. A3 – Soubor regulativů pro jednotlivé domy v blocích č. 1 – 17.

 

 

                 Kategorizace domů z hlediska ochrany :

 

                 Domy a objekty chráněné zákonem

             V řešeném území se nevyskytují.

 

                 Domy a objekty k zachování

                 Objemové a tvarové uspořádání bude zachováno.

 

                 Domy a objekty přípustné k přestavbě

                 Podmínky přestavby určují limity prostorové regulace.

 

                 Domy a objekty k podmíněnému zachování

                 Vnitroblokové objekty a stavby, které je přípustné dispozičně, provozně a technicky upravovat při zachování stávajícího přípustného způsobu využití těchto domů. Po dožití nebo demolici nesmí být tyto domy a objekty nahrazeny žádnými jinými novými nadzemními stavbami.

 

                 Architektonická rehabilitace domů

                 Odstranění necitlivých stavebních zásahů podle podmínek obsažených v části IV : „Soubor regulativů pro jednotlivé domy”.

 

                 Domy a objekty na dožití

                 Objekty a stavby, které je nepřípustné zhodnocovat úpravami, které podléhají územnímu a stavebnímu řízení.

 

                 Domy a objekty k demolici

                 V řešeném území se nevyskytují.

 

5.    prostorové uspořádání a míra využití vnitrobloků

 

                 Jedním z hlavních cílů regulačního plánu je rehabilitace rezidenční funkce řešeného území. Uspořádání vnitrobloků proto musí umožnit jejich využití pro pobyt obyvatel v kvalitním životním prostředí a současně využití podzemí vnitrobloků pro parkování co největšího počtu osobních automobilů rezidentů. Tento záměr sledují následující závazné regulativy ve přílohách č. A1 a A2.

 

          5.1.          Nezastavitelná plocha parcel nadzemními objekty

          Plocha vnitrobloků nezastavitelná nadzemními objekty s výjimkou nadzemní části podzemních hromadných garáží s ozeleněnou střechou.

         

                   5.2.          Plochy zeleně na rostlém terénu

 

                   číslo v příslušné ploše uvádí závazně minimální podíl plochy rostlého terénu ve vymezené ploše. Pro stanovení koeficientu zeleně jsou ve vymezené ploše započitatelné pouze plochy rostlého terénu o velikosti min. 10,0m2 a pruhy rostlého terénu o šířce min. 2,5m.

 

     Tento regulativ vytváří předpoklady pro koncepční založení sadových úprav ve vnitroblocích se zastoupením dostatečného počtu stromů s malou, střední i velkou korunou. Orientační vymezení plochy se závazným koeficientem určujícím její minimální výměru umožňuje dostatečnou variabilitu dispozičního a technického řešení podzemních hromadných garáží ve vnitrobloku s ohledem na konfiguraci terénu, majetkoprávní vztahy, postup realizace, orientaci vjezdů apod.

 

     Při posuzování záměrů na využití vnitrobloků musí stavební úřad požadovat variantní řešení a dávat přednost těm návrhům, které umožňují vytváření souvislých – spojitých ploch rostlého terénu v ploše vymezené tímto regulativem.

                

                 5.3. kZP – koeficient zastavěné plochy

 

                   Koeficient zastavěné plochy (Kzp) vymezuje příloha č. A3 – Soubor regulativů pro jednotlivé budovy. Kzp je vztažen k jednotlivým pozemkům se stavbami s číslem popisným.

 

 

                                          plocha zastavitelná

                   Kzp      =

                                          celková plocha pozemku (P)

 

                   Pozemky k jednotlivým domům jsou převzaty z katastrální mapy se stavem k 31.07.1985. Jejich vymezení je součástí přílohy č. A3. Při jakékoliv úpravě majetkoprávních vztahů (dělení a scelování pozemků) musí být zachován souhrnný Kzp všech dotčených pozemků daný vztahem

 

                                                                       Kzp 1 x P1 + Kzp 2 x P2 + ……. Kzpn x Pn 

                                          Kzp 1-n  =         

                                                                                            P1 + P2 + …… Pn   

 

                 Koeficient zastavěné plochy je vztažen k výhledovému stavu To znamená ke stavu bez staveb na dožití (regulativ A1/17) a bez staveb k podmíněnému zachování (regulativ A1/15).

 

                   5.4           kz – koeficient zeleně

 

                   Koeficient zeleně (Kz) vymezuje příloha č. A3 – Soubor regulativů pro jednotlivé budovy. Kz je vztažen k jednotlivým pozemkům se stavbami s číslem popisným.

 

                                          započitatelná plocha zeleně

                   Kz        =

                                          celková plocha pozemku (P)

 

                   Pozemky k jednotlivým stavbám jsou převzaty z katastrální mapy se stavem k 31.07.1985 a jejich vymezení je součástí přílohy č. A3. Při jakékoliv úpravě majetkoprávních vztahů (dělení a scelování pozemků) musí být zachován souhrnný Kz u všech dotčených pozemků daný vztahem

 

                                                      Kz1x P1 + Kz2x P2 + …………. + Kzn x Pn

                   Kz 1-n               =         

                                                                  P1 + P2 + …… + Pn

 

 

                   Pro výpočet Kz se do započitatelné plochy zeleně sčítají v následující hodnoty :

 

                               (1)       Travnaté plochy a keřové porosty na rostlém

                                           terénu                                                            100% výměry

 

                               (2)       Travnaté plochy a keřové porosty

                                           na střechách podzemních stání

                                           se zeminou o mocnosti

 

                                          více než 0,15m                                              5% výměry

 

                                          více než 0,30m                                              25% výměry

 

                                          více než 0,90m                                              50% výměry

 

                                          více než 1,50m                                              70% výměry

 

                                   

                                    (3)       Plochu započitatelné zeleně lze zvýšit

                                               za každý strom osazený ve zpevněných

                                               plochách podle projektu sadových úprav

                                               včetně projektu závlahy o :

 

                               za strom s malou korunou na vegetační ploše

                               min. 4m2                                                                        5m2

 

                              

 

                               za strom se střední korunou na vegetační ploše

                               min. 8m2                                                                      10m2

 

                               za strom s velkou korunou na vegetační ploše

                               min. 10m2                                                                    20m2

 

                               (4)       Pruh pro osazení popínavé zeleně o šířce

                                          0,2 – 0,5m ve vzdálenosti do 0,5m od zdí

                                          nebo treláží vysokých min. 3,5m lze

                                          započítat v hodnotě :                                     300% výměry

 

                   Plocha zeleně na rostlém terénu dle odstavce (1) nesmí být menší než 75% započitatelné plochy zeleně. To znamená, že započitatelná plocha zeleně stanovená podle odstavců (2), (3) a (4) nesmí být pro stanovení koeficientu zeleně větší než 25% celkové započitatelné plochy zeleně.

 

                   5.5.          Vnitroblokové podzemní hromadné garáže

 

                 Možnosti a míru využití vnitroblokových prostorů pro výstavbu podzemních hromadných garáží vymezuje příloha č. A2 – hlavní výkres – parter a příloha č. A3 – Soubor regulativů pro jednotlivé domy v blocích 1 – 17.

 

                 Obecně je nepřípustná výstavba garáží na terénu a pouze jednopodlažních podzemních garáží.

 

                 Obecně závazný regulativ :

 

                 „Niveleta upraveného terénu nad podzemními garážemi nesmí být ve vzdálenosti 6,0m od dvorního průčelí výše než úroveň podlahy 1. nadzemního podlaží tohoto domu. Současně platí, že tato niveleta nesmí překročit niveletu přilehlé ulice o více než 1,5m. Uvnitř bloku nesmí upravený terén nad garážemi do vzdálenosti 15,0m od dvorních průčelí výškově překročit jakoukoliv spojnici výše definované upravené nesmí upravený terén nad garážemi do vzdálenosti 15,0m od dvorních průčelí výškově překročit jakoukoliv spojnici výše definované upravené výšky terénu ve vzdálenosti 6,0m od dvorních fasád”.

                

 

                                    Poznámka :    Tímto regulativem je zajišťována „jednolitost” vnitroblokových prostorů. Souhrn čar „maximálně přípustných výšek upraveného terénu” definuje ve vnitrobloku maximálně přípustnou výšku „obalové” plochy upraveného terénu. Jestliže jsou kdekoliv ve vnitrobloku stávající stromy, vztahující se pochopitelně na jejich ochranu příslušné zákony a předpisy bez ohledu na niveletu „obalové plochy”.

 

_____________________________________________________________________________________

            regulativy - oddíl ii

 

1.         OBECNÉ  ZÁVAZNÉ  REGULATIVY  PRO  ZÁSTAVBU

 

            1.1                   V řešeném území musí být zachována stávající parcelace uličních front zástavby.

 

            1.2       Demolice domů v uličních frontách bez následné výstavby v prolukách je nepřípustná.

 

            1.3       Není přípustné sjednocování sousedních pozemků za účelem výstavby nového – jednoho domu na sousedních parcelách. Při demoliční přestavbě (po dožití domů, havarijních demolicích apod.) musí být zachováno původní nebo regulativy stanovené hmotové členění a architektonické proporce domů. Musí být zachován původní poměr mezi plochou zdiva na průčelí k ploše otvorů v průčelí jako celku i po jednotlivých podlažích.

 

            1.4       Akustická ochrana budov zasažených nadměrným hlukem z dopravy nesmí u domů určených k zachování (viz příloha č. A1) narušit stávající vzhled budov a být v rozporu s regulativy v příloze č. A3 – Soubor regulativů pro jednotlivé budovy v blocích č. 1 – 17. Totéž platí pro instalaci jakýchkoliv technických zařízení (výtahy, klimatizace budov, sdělovací technika, tepelná ochrana, bezpečnostní ochrana apod.)

 

            1.5       Při jakékoliv rekonstrukci budov, která podléhá stavebnímu povolení musí být při této rekonstrukci nahrazeny stávající tepelné zdroje na tuhá paliva nízkoemisními (80 – 100mg NOx/m3) nebo bezemisními zdroji tepla.

 

 

2.         ARCHITEKTONICKO  STAVEBNÍ  REGULACE  VEŘEJNÝCH  PROSTORŮ

 

2.1       V ulicích zůstane zachován stávající profil v členění na vozovku s chodníky a obrubníky po obou stranách vozovky.

 

2.2       Podmínkou pro povolení jakékoliv investiční a stavební činnosti na komunikacích a chodnících bude vždy požadována povinnost obnovit původní dlažbu vozovek a chodníků a to i v místech, ve kterých je v současné době dlažba devastována.

 

2.3       Parkování v ulicích je přípustné pouze podélné (nikoliv kolmé nebo šikmé) a pouze po jedné straně vozovky. Parkovací stání zcela nebo zčásti na chodnících jsou vyloučena.

 

2.4              V ulicích budou vysázena a obnovována stromořadí v trasách, které vymezuje příloha č. A2. Stromořadí nesmí být ohrožena žádnými podzemními liniovými stavbami.

 

2.5       Ve stávajících předzahrádkách mezi chodníky a domy musí být zachován rostlý terén a obnovována zeleň. Stávající stromy musí být zachovány.

 

2.6       Na štítech a průčelích budov a staveb, chodnících, komunikacích a v předzahrádkách je nepřípustné umisťovat reklamy včetně využívání těchto ploch pro jakýkoliv způsob světelného zobrazování informací. Přípustné způsoby sdělení informací o činnostech v jednotlivých domech jsou vymezeny v příloze A3 – Soubor regulativů pro jednotlivé domy v blocích 1 – 17.

 

2.7       Na chodnících před domy, ve kterých je přípustné využití jejich přízemí pro komerční pasantní provozovny (viz příloha č. A2) po dobu přístupu veřejnosti do těchto provozoven (obchody, služby, restaurace) rozšířit komerční činnost těchto provozoven na chodník. Vybavení těchto ploch na chodnících mohou tvořit pouze mobilní předměty – prodejní pulty, kavárenské stolky, slunečníky, paravány, květníky, ohrádky s pódiem apod. Vyloučeny jsou jakékoliv předměty trvale spojené se zemí nebo s objekty či předměty napojené na veřejné inženýrské sítě. Činnost na těchto plochách nesmí svými účinky negativně ovlivňovat okolní stavby (domy) nad limity přípustné pro příslušné kategorie sousedních domů. Vždy musí být zachovány následující minimální šíře (průchodnost) chodníků, která nesmí být zúžena sloupy veřejného osvětlení, vegetačním prostorem kolem stromů, dopravním značením, zábradlím, manipulační plochou apod.

            Min. průchozí šíře chodníků : Šafaříkova a Bělehradská ulice – 3,0m, Rumunská ulice a Nám. míru – 2,50m, Francouzská ulice – 3,50m a všechny ostatní ulice – min. 2,20m.

 

2.8       Architektonicko výtvarné řešení

 

            Řešené území vymezené Bělehradskou, Rumunskou a Francouzskou ulicí je v prostorové struktuře Vinohrad svébytný celek lišící se převládajícím využitím a architektonickým působením od okolních částí Vinohrad. Bezprostředně po schválení regulačního plánu musí být na tuto charakteristickou 1. územní část Vinohrad zpracován výtvarný návrh veřejných prostorů. Výtvarný návrh bude obsahovat ve vazbě na hierarchii jednotlivých prostorů návrh zásad pro výběr materiálů povrchových úprav, barevnost, výběr dřevin pro sadové návrhy veřejných prostorů a stromořadí a ideové návrhy prvků drobné architektury, veřejného osvětlení, terénních úprav, orientačního a informačního značení, městského mobiliáře apod.